□ hovorová čeština
1. lingvistika
vrstva spisovné češtiny bez prvků knižních, zastaralých nebo zastarávajících, používaná zejména ve veřejných neformálních a poloformálních mluvených projevech
2.
jazykové prostředky češtiny používané v běžném dorozumívání, uživateli chápané jako stylově nižší, nespisovné ap.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
1. lingvistika
vrstva spisovné češtiny bez prvků knižních, zastaralých nebo zastarávajících, používaná zejména ve veřejných neformálních a poloformálních mluvených projevech
2.
jazykové prostředky češtiny používané v běžném dorozumívání, uživateli chápané jako stylově nižší, nespisovné ap.
→ hovorový
→ čeština
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)